Zobrazují se příspěvky se štítkemBigodi. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemBigodi. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 12. února 2017

Procházka bažinou Bigodi pokračuje


V bažině byla spousta motýlů, komáři naštěstí žádní. Prošli jsme papyrem, viděli jsme stěhovavé mravence - Safari ants. Naštěstí jsme měli kalhoty zastrkané do ponožek.
Zoborožec černobílý - Black-and-white casqued hornbill -  byl velice plachý, udržoval si od nás velikou vzdálenost. Fotka je jen ilustrační.
Honza si vykládal s Kate, zjevně mu padla do oka. Škoda že dnes odjíždíme - nebo spíš naštěstí.
Viděli jsme také mangabeje - Black cheeked mangabey, rozčepýřené černé opice s dlouhým ocasem.


V bažině byly kromě nás dvě další skupiny turistů. Jak se ukázalo, jedna ze skupin byla rodina z jižní Moravy. Tatík měl vlasy do culíku a náušnice, mamina v leginách a dvě dospívající děti - kluk s holkou. Rodinka neuměla moc anglicky, synek jim překládal a příroda jim zřejmě také moc neříkala.
Taťka se s námi dal do řeči. Prý Uganda oproti Serengeti není nic moc, prý projíždí celý svět - Čína že je bomba, Japonsko, a teď že dělají Ugandu, zítra odlétají na Viktoriiny vodopády a ještě je čeká Botswana a Namibie. Prefabrikovaná africká dovolená od cestovky - děkuji, nemusím.
Bažina byla plná kytek a motýlů.

Tahle květina je African Blood Lily, česky krvokvět natalský.
Na stromě u stezky jsme zastihli kouzelného zejozoba afrického, který si sušil křídla. Vypadal jako meditující buddhista v lotosovém sedu. Byl jsem za kinga, když jsem věděl, jak se jmenuje česky.
Amarant malý (Red-billed Firefinch)
 
Povedlo se mi udělat pěknou fotku ibise hagedaš - Hadada ibis.

Bigodi Swamp Walk - guerézy a turakové

Dnes jsme absolvovali odložený Swamp Walk. Po snídani (k ekteré jsem dostal sýr!) jsme se rozloučili s Kibale Forest Campem a vyjeli. Jen kousek od campu, ve vsi Bigodi, je výchoziště stezky. Jsou tam dva shopy, záchodky a krámek s pitím. Náš ranger se jmenoval David a šla s námi také prsatá dívčina jménem Kate, která se zaučuje na rangera, Celá atrakce je v režii místní komunity, stejně jako včerejší cultural walk.
Šli jsme asi tříhodinový okruh kolem bažiny. Bažina je zarostlá papyrem, který vytváří neproniknutelné houští. Na okrajích bažiny rostou stromy obydlené opicemi. Občas tam dokonce zavítají šimpanzi z pralesa, pobudou pár dní a zase zmizí.
Prales kolem bažiny je jiný než Kibale. Roste tu hodě vlhkomilných rostlin a také palmy, které připomínají datlové.

Stezka vedla na kraji lesa, na rozhraní plantáží a také přes bažinu. Na vlhčích místech je dřevěný rošt. Teď v období sucha by snad ani nebyl nutný.
Ještě před vstupem do bažiny jsme viděli velké modré turaky, nádherné ptáky s modrým a žlutým peřím. Místní lidé jim říkají lipstick bird, protože mají na špičce žlutého zobáku červenou "rtěnku".
Na začátku stezky bažinou jsme zastihli skupinku gueréz červenohlavých- Red colobus monkey.

Dozvěděli jsme se, že colobus pochází z řečtiny a znamená "chybějící" - protože guerézy mají na rukou jen čtyři prsty. Proto jsou oblíbenou kořistí šimpanzů - když spadnou ze stromu, šimpanzí samci je snadno uloví.
Prý mají propracovanou taktiku, samice guerézy splaší a samci číhají na zemi.
V papyrech jsme pozorovali dvojici veverek rudonohých -  Red.legged sun squirrel. Byly naprosto kouzelné a daly se krásně fotit.
Ani jsem netušil, že takové zvíře existuje, v mé knize Mammals of Africa je popsána jen veverka kapská.

sobota 11. února 2017

Bigodi: Pletení z papyru

Poslední zastávka byla u žen, které společně pletou ošatky a košíky z papyru.
Všechno zboží bylo velice pěkné. Nakoupili jsme u nich nějaké dárky.
Když jsme se vrátili do lodge, probíhalo tam vystoupení místní taneční skupiny. Výborně tančili a ještě lépe zpívali. Mám radost, že do videa nebudu muset shánět muziku, protože jsem to všechno natočil.

Šaman z Bigodi

Třetí zastavení bylo u starého šamana.
Měl na rohoži rozložené byliny, listí, kusy dřeva, rohy, zvířecí lebky a kus buvolího kopyta. Měl na sobě hnědý kaftan a klobouk - původně jsem myslel, že je kožený, ale později mi došlo, že je vyrobený z palmového lýka.
Klobouk i kaftan byly obnošené a děravé. Přesto měl šaman neuvěřitelné charisma. Zastřeným a hlubokým hlasem líčil jednotlivé medikamenty a kouzla - léčbu kapavky, úlevu od bolesti, viagru pro pány i pro dámy, vyvolání porodu. Magie se prolínal s přírodní medicínou, psí lebka na léčbu kousnutí psem, šimpanzí lebka už ani nevím na co.
Znamenitý prostředek na potrestání nevěrné manželky je kouzelná kůra a dřevo určitého stromu. Kus kůry dá podezřívavý manžel pod matraci manželky, než se vydá na cesty. Když si manželka pozve milence a začnou si na posteli uživat, kouzlo způsobí, že ho milenec nebude moci vytáhnout. Budou muset zavolat šamana, aby kouzlo zrušil dřevem toho stromu - za což si šaman dá velmi dobře zaplatit a nevěrná žena bude mít velkou ostudu.
Šaman vykládal, výborně gestikuloval, byl naprosto autentický.

Bigodi community walk: káva a banánové pivo

Odpoledne jsme nad plán zařadili do programu community walk. S místním průvodcem Leem jsme vyrazili obrážet lokální řemesla.
První zastávka byla u staré babky, která nám ukázala přípravu kávy. Suché kávové boby roztloukla v hmoždíři, čímž oddělila slupky od velmi tvrdých semen.

Slupky vyfoukala. Boby dala pražit na oheň v kovovém rendlíku.

Po upražení je roztloukla v hmoždíři na prášek a uvařila nám kávu. Byla to robusta a byla výborná!

Kávová babička měla dvě vnoučata která jsme podělili bonbóny.

Druhá zastávka se nesla v tématu banánového piva.

Mladá dívka s bratrem oloupali malé sladké banány a ve škopku je rukama hnětli s trávou Arrowgrass. Hnětli to tak dlouho, až banány pustily šťávu. Šťáva byla řídká, bílá a sladká.

Trávu se zbytky banánů vyhodí kozám, šťávu zředí, svaří, přidají kvasnice a nechají 1-3 dny kvasit na banánové pivo.

Ochutnali jsme jen tu šťávu. Snad nedostaneme nějakou infekci.