Plavba pokračuje - prasata pralesní

Největším zážitkem během plavby pro mě byla prasata pralesní - hylošeři, anglicky Giant forest hog. Viděl jsem je tu poprvé v životě.A jsou to skuteční obři, kanci dosahují hmotnosti až 275 kg. Dnes jsme je pozorovali celkem čtyřikrát: jdou z lodi, dvakrát u Queen's Mile na North Kazinga Plains a pak večer na kališti pod naší chatkou. To jsem opravdu nečekal  - z knih Jaroslava Mareše jsem nabyl dojmu, že hylošer je zvíře tajemné, vzácné a vyskytuje se pouze v lesích.

Tohle je stádečko focené cestou zpět:

 

Je pravda, že houštiny v NP Queen Elizabeth jsou husté a neproniknutelné, ale opravdu jsem nečekal, že hylošera uvidím - a navíc nafotím, a to čtyřikrát v jednom dni!
Plavba se vážně hodně povedla. Cestou do lodge jsem byl už docela unavený. Povzbudilo mě sloní stádo, které přecházelo přs cestu.

Je pravda, že oproti NP Murchison Falls je Queen Elizabeth hustě zarostlý, hlavně v západní části. Na východě byl zase buš hodně vypálený. Vypalují tu starou trávu, aby s příchodem období dešťů mohla vyrašit nová, svěží zelená travička, která chutná antilopám.

Varan nilský odpočívá na stromě nad vodou

Ledňáček jižní africký (Pied Kingfisher) na akácii.

To všechno má ale za následek, že Queen Elizabeth vypadá prázdný. Teprve když jsme se projeli po kanálu, bylo vidět, kolik tu žije zvěře. A to jsme viděli jen maličký kousek kanálu!
Vlha bělohrdlá (White-throated bee eater)

Díky dvěma jezerům, kráterovým polím Katwe a panoramatu Rwenzori má Queen Elizabeth osobitou atmosféru. Jsem hodně zvědavý na zítřek, čekají nás šimpanzi v Kyambura Gorge a pak přesun do Ishashy, na samou hranici s Kongem.

Kolem Rwenzori krajem kráterových jezer

U shopu jsme od Ronalda dostali ananas a vyrazili do Queen Elizabeth NP. Ronald nejel po hlavní přes Fort Portal, ale střihl to vedlejší cestou kolem kráterového jezera Kasenda. Jezero je nádherné.

Ronald nám zastavil u místa s výhledem na borovici u jezera. Toto místo je vyobrazeno na 20 000 šilinkové bankovce.

Poobědvali jsme v Kasese v doclea luxusní indické restauraci. Honza si dal vražedně ostrou sweet-and-sour čínskou polévku, salát a hovězí Stroganov - rádoby hustou smetanovou omáčku s masem. My s Peterem jsme měli převařené nudle s hovězím.

Kasese leží pod Rwenzori. Na hřebenech byl chvilkami vidět sníh, ale pak hory zahalily mraky. Bylo dusné vedro.

 Na polích u Kasese se pěstuje bavlník. Překvapilo mě, jak jsou chomáčky bavlny měkké a veliké.

Mezi Kasese a národním parkem Queen Elizabeth jsme překročili rovník. Označuje ho docela jednoduchý betonový pomník, u kterého jsme se vyfotili.

U vchodu do Queen Elizabeth NP stojí Queen's Pavillon, který už 3x hostil setkání člena britské královské rodiny a krále kmene Ankole. Na počest toho prvního setkání s královnou Alžbětou se park přejmenoval.

Byl odtud výhled na Georgovo jezero.

Jeli jsme Crater Drive, cestou vedoucí kolem sopečných kráterů. Krajina, jakou jsem ještě neviděl. Každý z kráterů byl jiný: viděli jsme kráter s jezerem, kráter se solným jezerem, travnatý kráter, kráter zarostlý pralesem.

Oblast se jmenuje Katwe Crater Explosion Fields a má naprosto kouzelnou atmosféru. Teď na konci Dry season tu bylo jen málo zvěře, pár vodušek a buvolů, hodně frankolínů rudohrdlých.

V kráteru Kyemengo hořel buš. Dojeli jsme na vyhlídku Baboon Cliffs. Otevřel se nám neskutečný pohled na obrovský hluboký kráter, z půlky vypálený.

Na dně šlehaly plamen živené horkým větrem.

Z kráteru se valila oblaka dýmu, jako by znovu obživla sopka. Byla to neuvěřitelná podívaná.

 Honzova atmosférická fotka...

Pálení banánové kořalky a čajové plantáže

O kus dál Ronald zastavil u paličů kořalky. Dole pod silnicí černošská rodina destilovala banánovici.

Měli geniální zařízení: sud, pod kterým topili, z něj vedla hadice do potoka, kde se chladila měděná spirála. Z té hadičkou chrstala banánovice do přistaveného kanystru. Prý se destiluje z banánového piva a prochásí šestinásobnou destilací.

Dostali jsme ochutnat z víčka kanystru. Kořalka nebyla moc silná, příjemně voněla po banánech. Koupili jsme si půl litru do láhve.

Cestou k Fort Portal jsme projížděli oblastí čajových plantáží. Krajina byla krásně členitá, kopcovité svahy byly osázené čajovými keři. Kupodivu byly docela nízké, do půl metru. Zastavili jsme na dvou místech s krásným výhledem a nafotili pár krajinek.

Napravo od cesty se objevil hřeben Rwenzori. Legendární Měsíční hory Claudia Ptolemaia se tyčily jako obrysy v dálce za čajovou pahorkatinou.

Fort Portal jsme minuli. Objeli jsme ho z jihu. Po nové silnici, kterou tu staví Číňani, jsme zamířili do Kibale Forest. Prales je plný života. Viděli jsme guerézy, přes silnici přebíhaly tlupy paviánů.

Jedna z gueréz žrala cementovou směs vedle silnice. Asi optřebovala doplnit minerály.
Zastavili jsme u nádherného kráterového jezera vroubeného kypícím pralesem. Na jezeře rybář kladl návnady, zapadající slunce se zrcadlilo na hladině, na břehu na větvi seděl kladivouš a mě bylo krásně.

Vlastně jsme celý den strávili na cestě. Myslím, že to nevadilo. Celou cestu bylo na co se dívat. Teď sedíme v lodgi nad sklenkou, z pralesa se ozývají cikády, cvrčci a noční ptáci. Kibale nemá chybu.