pátek 10. února 2017

Pálení banánové kořalky a čajové plantáže

O kus dál Ronald zastavil u paličů kořalky. Dole pod silnicí černošská rodina destilovala banánovici.

Měli geniální zařízení: sud, pod kterým topili, z něj vedla hadice do potoka, kde se chladila měděná spirála. Z té hadičkou chrstala banánovice do přistaveného kanystru. Prý se destiluje z banánového piva a prochásí šestinásobnou destilací.
Dostali jsme ochutnat z víčka kanystru. Kořalka nebyla moc silná, příjemně voněla po banánech. Koupili jsme si půl litru do láhve.

Cestou k Fort Portal jsme projížděli oblastí čajových plantáží. Krajina byla krásně členitá, kopcovité svahy byly osázené čajovými keři. Kupodivu byly docela nízké, do půl metru. Zastavili jsme na dvou místech s krásným výhledem a nafotili pár krajinek.
Napravo od cesty se objevil hřeben Rwenzori. Legendární Měsíční hory Claudia Ptolemaia se tyčily jako obrysy v dálce za čajovou pahorkatinou.

Fort Portal jsme minuli. Objeli jsme ho z jihu. Po nové silnici, kterou tu staví Číňani, jsme zamířili do Kibale Forest. Prales je plný života. Viděli jsme guerézy, přes silnici přebíhaly tlupy paviánů.
Jedna z gueréz žrala cementovou směs vedle silnice. Asi optřebovala doplnit minerály.
Zastavili jsme u nádherného kráterového jezera vroubeného kypícím pralesem. Na jezeře rybář kladl návnady, zapadající slunce se zrcadlilo na hladině, na břehu na větvi seděl kladivouš a mě bylo krásně.

Vlastně jsme celý den strávili na cestě. Myslím, že to nevadilo. Celou cestu bylo na co se dívat. Teď sedíme v lodgi nad sklenkou, z pralesa se ozývají cikády, cvrčci a noční ptáci. Kibale nemá chybu.

Žádné komentáře:

Okomentovat