Lodí po Nilu k Murchisonovým vodopádům

Cestou na oběd v Paraa Safari Lodge jsme viděli pěkné stádo žiraf Rothschildových.

Pod stromem jesme zastihli levharta. Viděli jsme z něj jen kožich a pak hlavu za křovím. Nechtěl se kamarádit, po chvíli se zvedl a utekl do buše.

Kousek od Nilu jsme narazili na sloní rodinu přecházející přes cestu. Jeden ze slonů měl zmrzačený chobot, s největší pravděpodobností od drátěného oka. Pytláci by se měli střílet!
Na oběd jsme docela dlouho čekali. Měl jsem plněné masové taštičky a Caesar salát.
Odpoledne jsme podnikli plavbu po Victoria Nilu. Z přístaviště Paraa jsme vypluli na dvoupatrové lodi směrem k vodopádům. Seděli jsme na horní palubě a kochali se přírodou. Všude na severním břehu bylo plno ptactva - ledňáčci, volavky a pestrobarevné vlhy, občas nějaký dravec, ibisové posvátní, husy egyptské. Člunozobce jsme neviděli. Ještě že jsme je viděli včera.

Ledňáček senegalský (Woodland kingfisher)

Vlha zelenočelá (Red-throated Bee-eater)

Ledňáček jižní africký (Pied kingfisher)

Anhinga africká (African darter)

Husička vdovka (White-faced whistling duck)

Ibis posvátný

Na břehu se pásly vodušky defassa, hroši, sloni. Viděli jsme kočkodany zelené, paviány.
Asi na půl cesty k vodpoádům tvoří Nil ostrov porostlý papyrem. Na něm se páslo stádo snad 40 slonů. Bylo to jediné pořádné stádo, které jsme v NP Murchison Falls viděli pohromadě - a stálo za to.

Na vodě vanul příjemný vánek, a tak nám tolik nevadilo vedro. Prý bylo zase 47°C, ale vůbec mi to nepřišlo.

Murchisonovy vodopády zespoda nevypadají tak majestátně, jako když člověk stojí u nich. Loď se k nim přiblíží jen na pár set metrů u ústí údolí. Takže nemají šanci vyniknout. Stezku na vyhlídku nad vodopády za 25$ jsme s díky odmítli.

Na zpáteční cestě jsme viděli roztomilé hroší mládě. Zvěře bylo pořád hodně, ale už jsme u ní nestavěli. Dal jsem s pivo s voduškou kob na etiketě. Celkem se dalo pít.