neděle 19. února 2017

Zpátky v Evropě

Sedím na letišti v Amsterdamu. Právě jsem dojedl snídani. Jsem rozlámaný po mizerné noci v letadle, kdy se mi nepodařilo pořádně spát. Chci jen doplnit poznámku o včerejším obědě na rovníku. Měl jsem tradiční ugandský hovězí guláš. A jako přílohu - pečené sladké brambory a pečený maniok - kasavu. Oboje bylo upečené do křupava a kůrčička neměla chybu. Kasava byly podlouhlé špalíky škrobové chuti, krásně křupavé. Za ěm super příloha. Sladká brambora nebyla ve slupce jako u nás a nebyla tak sladká, také byla upečená do kůrčičky. Číšnice říkala, že se maniok napřed musí uvařit a teprv pak se peče.

A ještě se zmíním o jackfruit. Asi nejlepší přirovnání chuti je lichi, velké jako dvě šišky chleba, zelené barvy. Uvnitř je spousta semen, každé ve šťavnatém dužinovém obalu. Jí se ta dužina. Když nám to přinesli, vypadalo to jako talíř podlouchlých, trochu větších lichi (či jak se to píše). Myslel bych, že to je řada oloupanýc vypeckovaných plodů a ne obsah jednoho megaplodu. \chuť šťavnatá, nepříliš sladká, celkově dobré, ale lichi je lepší a voňavější. Semena vezu domů, prý se to dá dobře pěstovat u nás. Tak uvidíme, třeba si za pár let vypěstuju chlebovník.

Howgh, amen, víc se mi už do deníku nevejde. Za chvíli letíme do Prahy. Stálo to za to.

Žádné komentáře:

Okomentovat